Myšlenka na vznik „Kladské stezky“, tj. turistické bezbariérové komunikace pro cyklisty i pěší od Labské stezky v Jaroměři přes Náchod až do polského Klodska, vychází z nadregionální koncepce a dalších strategických dokumentů ČR a Královéhradeckého kraje. Příprava začala již před 13 lety s cílem vytvořit bezpečné propojení obcí a měst s pozitivním dopadem nejen na zdraví obyvatel, ale též na rozvoj přeshraničního turismu a v neposlední řadě i na rozvoj pracovního trhu podporujícího místní ekonomiku. Tak, jak je tomu ve vyspělých evropských zemích, kde stejně jako u nás postupně narůstal provoz na silnicích a s ním spojené množství nehod, kdy nejzranitelnější jsou právě pěší i cyklisté. A právě od těchto skupin obyvatel včetně vozíčkářů jsou největší pozitivní ohlasy.
Celá, zhruba 60 km dlouhá trasa Kladské stezky, se skládá z řady dílčích úseků na české i polské straně příhraničí, přičemž některé úseky jsou již hotové a lidé je rádi využívají, jiné se teď budují a zbylé se teprve budou realizovat. V porovnání s vyspělými evropskými zeměmi je ale zatím v České republice síť takových stezek velmi omezená. Proto mnoho Čechů v rámci dovolené navštěvuje například Rakousko, či Německo, kde se hustá síť stezek velmi dobře zapojila do původní krajiny, je tam čisto a uživatelé se při pohybu cítí bezpečně.
Nedílnou součástí Kladské stezky je cyklookruh okolo vodní nádrže Rozkoš, tedy bezbariérová komunikace pro cyklisty, bruslaře i pěší včetně hendikepovaných, která je v plném proudu své realizace a je výsledkem pracovního nasazení mnoha zúčastněných osob a organizací. Takto dlouhá historie příprav tohoto náročného projektu zasluhuje opětovné oživení v paměti nejen obyvatel České Skalice a řady dalších okolních obcí, ale i značné části obyvatel východočeského regionu.
V rámci přípravy tohoto projektu za uplynulých 13 let proběhlo více než padesát jednání za účasti řady subjektů. Byla to města Česká Skalice, Náchod a Jaroměř, obce Velká Jesenice, Nahořany, Provodov-Šonov a Rychnovek, zástupci Královéhradeckého kraje, státní správa, tj. odbory stavební a životního prostředí na městských úřadech Náchod a Nové Město nad Metují, státní organizace Povodí Labe s. p., Správa silnic Královéhradeckého kraje, Hasičský záchranný sbor, Policie ČR, zájmové organizace Česká společnost ornitologická, Český rybářský svaz a Autocamping Rozkoš. Jednání se zúčastnili též podnikatelé v okolí Rozkoše a další organizace, spolky i jednotlivci. Trasa, tak jak je naprojektována, je tedy výsledkem konsenzu všech výše uvedených skupin, kdy byly v maximální možné míře respektovány jednotlivé požadavky. K lepší chronologické představě uvádíme alespoň některá z těch desítek jednání. V prosinci 2011 byla na MěÚ v České Skalici ustavena Pracovní skupina k budoucnosti oblasti vodní nádrže Rozkoš. Její vznik byl iniciován na diskusním setkání s hejtmanem Královéhradeckého kraje a byla složena ze zástupců města Česká Skalice, obcí Velká Jesenice, Nahořany, Provodov-Šonov a dále též zástupců Královéhradeckého kraje a Povodí Labe s. p. Vedle stálých členů pracovní skupiny se jednotlivých zasedání zúčastňovali další odborní pracovníci a zástupci podnikatelů i neziskových organizací. Již první jednání přineslo mnoho úkolů, co se týče územního plánování, problematiky kvality vody v nádrži, využití území a případných aktivit v okolí nádrže Rozkoš.
V květnu 2012 v rámci zasedání pracovní skupiny proběhla i kontrolní venkovní pochůzka s identifikací území a návrhu cyklotrasy. Návrh respektoval od samého počátku na východní straně jezera ochranu ptačí rezervace a pracoval s některými místními variantami, navazujícími na již vyznačené cyklotrasy. Přihlížel k případnému napojení cyklotras směr Jaroměř a Hradec Králové (napojení na cyklostezku „Labe“), Ratibořice – cesta Boženy Němcové a směr Náchod. V září 2013 byl na základě výběrového řízení vybrán dodavatel projektové dokumentace – firma Highway Design Hradec Králové. S dodavatelem byla uzavřena smlouva a byly předány podklady pro zhotovení projektu.
V průběhu realizace návrhů cyklookruhu okolo Rozkoše byl návrh upravován po konzultacích se starosty, včetně problematiky jednotlivých úseků a možných variant řešení.
Okruh byl následně rozdělen do několika etap a vzniklo celkem 19 km (13 km nových komunikací a 6 km s úpravou povrchu komunikací stávajících) se šířkou cesty 3 m. Řešily se návrhy a připomínky zástupců Povodí Labe s. p. k problematice určitých úseků z pohledu zeleně, návrhy na oddálení trasy od břehů na hranice pozemků atd.
V září 2013 proběhlo na OÚ v Šonově jednání se zástupci odborů Životního prostředí Nové Město nad Metují, Náchod, Královéhradeckého kraje a České ornitologické společnosti. Na tomto setkání se řešila především problematika ochrany životního prostředí na zájmovém území celé cyklotrasy.
V průběhu let 2013 až 2015 příslušné obce zajišťovaly výkupy a směny pozemků podle aktuálního trasování okruhu. Projekční společnost vedla nadále jednání a konzultace s dotčenými orgány životního prostředí, Českou společností ornitologickou, Policií ČR – dopravním inspektorátem, Údržbou silnic KHK a Povodím Labe s. p. Rovněž bylo zadáno a zpracováno biologické hodnocení celého úseku. Na konci roku 2014 bylo kompletně dokončeno finální trasování cyklookruhu okolo Rozkoše.
Na přelomu let 2015–2016
byl založen Dobrovolný svazek obcí (DSO)
Kladská stezka,
který převzal organizaci a zajištění projekčních prací. Členy DSO
jsou města Česká Skalice,
Jaroměř a Náchod, předsedou se stal starosta města Česká Skalice. Zástupci obcí Velká
Jesenice, Nahořany, Provodov-Šonov a Rychnovek byli v pracovní skupině a
postupně se i zmíněné obce staly členy DSO. V následujících letech, po
řadě aktualizací včetně např. opětovného biologického posouzení, byla udělena
stavební povolení na úseky cyklookruhu v jednotlivých
správních územích.
Realizace
cyklookruhu:
v roce 2020 úsek
číslo 6, Provodov – Šeřeč,
v roce 2021 úsek číslo 7, Kleny – Česká
Skalice,
v roce 2022 úsek číslo 5, Provodov – Šonov,
v roce 2024 úsek 1,
Česká Skalice – Spyta
v roce 2024 úsek 2,
Spyta – hlavní hráz vodní nádrže Rozkoš.
Závěrem:
Rozvoj automobilové dopravy je v současné
době takový, že je ve veřejném zájmu budování bezpečných cyklostezek a
chodníků. Díky možnosti využití
širokou veřejností a pozitivnímu
přínosu jak pro zdraví obyvatel
při sportu a rekreaci, tak zejména v
oblasti bezpečnosti, je dobré reagovat rozvojem cyklotras.
Věříme, že čas ukáže výhody stavby a pokud se najdou i nějaké problémy, budeme je řešit a hledat tu nejpřijatelnější variantu.
Velké díky patří Královéhradeckému kraji za podporu, společnosti Povodí Labe s.p. za možnost využití pozemků, zmíněným městům a obcím a všem, kteří se na tomto složitém projektu podíleli, a i nadále podílejí.
Zuzana Jungwirthová
Předseda DSO Kladská stezka