Národní park Stolové hory je jedním z nejmladších národních parků v Polsku. Byl založen v roce 1993, má rozlohu 6340 hektarů a zahrnuje horní a střední část Stolových hor a severozápadní část Levínských vrchů. Přes park vede klikatá silnice Cesta sta zatáček, spojující Kudowou-Zdrój a Radków, na opačných stranách pohoří. Nejvyššími vrchy Stolových hor jsou Velká Hejšovina-Szczeliniec Wielki (919 m) a Skalniak (915 m). V ochranném pásmu parku se nacházejí lázně Polanica-Zdrój, Duszniki-Zdrój a Kudowa-Zdrój.
Polské Stolové hory a česká Broumovská vrchovina, stejně jako polské pohoří Zaworów u Mieroszowa, tvoří jedno rozsáhlé pohoří. Název Stolové hory dokonale odpovídá jejich vzhledu. Charakteristickými prvky jsou rozsáhlé náhorní plošiny a nad nimi se zvedající strmé skalní bašty. Reliéf je zpestřen různými formami pískovcové eroze. Patří k nim hluboké pukliny, labyrinty, skalní bloky nebo jednotlivé skály neobvyklých tvarů.
Stolové hory jsou nazývané horami zrozenými z moře. Před miliony let byla jejich oblast zátokou rozsáhlého a mělkého moře. Řeky stékající z přilehlých pevninských oblastí ukládaly na jeho dno materiál a vytvářely postupné pískovcové stupně. Za svou současnou podobu vděčí Stolové hory poměrně mladým tektonickým pohybům a erozi, které pokračují dodnes.
Kromě Stolových hor jsou součástí parku také Levínské vrchy, navazující z jihozápadu, tvořené vyvřelými horninami.
V parku se nachází rozmanitá vegetace, z velké části přeměněná člověkem. Mezi nejzajímavější botanické stanoviště patří rašeliniště Wielkie Torfowisko Batorowskie, skalní vegetace a bažinaté louky s mnoha chráněnými druhy rostlin. Na území parku žije mnoho druhů zvířat, větších i menších savců, ptáků, plazů, obojživelníků a hmyzu. Pro odborníky je velmi zajímavá fauna vázaná na sníh a pavoukovci z rašelinišť a vlhkých chladných pískovcových štěrbin.