Kladské pomezí logo Kladské pomezí turistická oblast

Slavné osobnosti Kladského pomezí

Aktualizováno 09. 08. 2016

  • untitled-image

Spisovatelé

Božena Němcová

(1820 – 1862)
Velká žena české historie vzpomínající na své dětství v Ratibořicích.
Snad nejdůležitější česká spisovatelka Božena Němcová se sice narodila ve Vídni, ale po celý život pobývala na mnoha místech své vlasti. V Kladském pomezí strávila hluboce inspirující část svého dětství. Ve svém nejznámější knize, povídce Babička, která byla přeložena do mnoha světových jazyků, oslavila v idealizované vzpomínce svoji babičku a venkovský život v Ratibořickém (dnes Babiččině) údolí. Toto malebné místo poblíž České Skalice  je plné míst, na která svým pohledem lásky a básnickým slovem natolik upozornila, že nepřestávají poutat pozornost mnohých čtenářů a poutníků. Viktorčin splav, Rýzmburský altán, Ratibořický zámek, mlýn…, zde všude je možno se potkat s příběhy postav jejího díla. Ale nejen to. Jsou zde také místa, která se pojí už s méně idylickým, ale osobitým příběhem budoucí velké spisovatelky. Kostel Nanebevzetí Panny Marie v České Skalici je místem jejího sňatku s Josefem Němcem, se kterým měla později čtyři děti a prožívala léta vlasteneckého zápalu i politické nepřízně. Jejich společná cesta život byla plná častých odloučení, nenaplněné lásky, osobních neshod, chudoby i její nemoci. Dalším významným místem je Steidlerův hostinec s Jiřinkovým sálem (dnešní muzeum slavné autorky), kde se ona sama stává královnou Jiřinkového plesu. Ztichlý sál jako by i dnes svědčil o půvabné Barunce Panklové, která svoji dívčí krásou okouzlovala své okolí. A nepřestává okouzlovat svojí vnitřní krásou skrze svoje dílo i dnes. Zdroj: archiv Muzea Boženy Němcové, Česká Skalice

Bratři Čapkové a jejich kraj Devatera pohádek

Josef Čapek (1887 – 1945), Karel Čapek (1890 – 1938)
Bratři Čapkové byli významnými osobnostmi kulturního života meziválečného Československa. Josef se narodil v Hronově roku 1887. Jeho umělecká činnost byla velmi pestrá. Výtvarnou tvorbu silně ovlivnil kubismus, který osobitým způsobem rozvinul a modifikoval v barevnosti i expresivitě výrazu. Spolu se svým bratrem Karlem psal divadelní hry a pohádky pro děti. Karel se narodil v Malých Svatoňovicích v roce 1890. Osobnost a dílo Karla Čapka byly symbolem kulturního i občanského života první republiky. Víra v hodnoty lidství, spravedlnost, smysl pro dramatickou fabulaci jsou dodnes základem jeho obliby. Světový úspěch mu přineslo utopické drama R. U. R., ve kterém se poprvé objevilo slovo „robot“. V jednom ze svých fejetonů charakterizoval Karel Čapek svůj rodný kraj: „Je to kout mezi Úpou a Metují, mezi Babiččiným údolím a mírnou kotlinou Jiráskova Hronova. Kdekoliv se vyleze na kopeček, je vidět na severu Sněžku a na východě Bor a Hejšovinu, velké hraniční kameny země…. Ten kout podhoří mezi Úpou a Metují byl svědkem našeho dětství, jeden dědeček hospodařil na živnosti nad Babiččiným údolím a znával ještě bláznivou Viktorku, druhý, pan otec z hronovského mlýna, vozíval študentu Aloisovi do Hradce bochníky chleba a šestáky šajnů od pekařů Jirásků.“ Tento kraj je tedy i dějištěm pohádek bratří Čapků. Sem  zasadili příběhy vodníků, tuláků, kouzelníků a loupežníků. Oba bratři se výrazně angažovali v boji proti fašismu. Josef zahynul v roce 1945 v koncentračním táboře Bergen-Belsen. Karel Čapek zemřel po těžkém zápalu plic 25. 12. 1938 v Praze. Zdroj: archiv Muzea Bratří Čapků, Malé Svatoňovice

Alois Jirásek

(1851 – 1930)
spisovatel české prózy s historickou tematikou, odrážející významné epochy dějin naší země
Když 12. března 1930 Alois Jirásek zemřel, bylo nesporné, že odešel největší, nejvýznamnější a nejuctívanější současný spisovatel nejen český, ale tehdy také československý. Pocházel ze selského rodu, jeho otec byl původně tkalcem a pak pekařem. Narodil se v Hronově a zde začal roku 1857 chodit do školy. Studoval na německém piaristickém gymnáziu v Broumově, potom na českém gymnáziu v Hradci Králové, kde také roku 1871 maturoval. Talentovaný Jirásek se po ukončení gymnázia rozhodoval mezi studiem malířství a historie. Z existenčních důvodů si nakonec malířství nevybral. V Praze absolvoval filozofická studia a později se stal profesorem gymnázia v Litomyšli, kde vyučoval dějepis a zeměpis. Zde se v roce 1878 oženil s Marií Podhajskou. Spřátelil se s mnoha vynikajícími osobnostmi českého národa. Pracoval jako redaktor časopisu Zvon. Byl zastáncem samostatnosti českého a slovenského národa a jako jeden z prvních podepsal Manifest českých spisovatelů. V samostatné republice byl senátorem národní demokracie, než mu nemoc zabránila v další činnosti politické i literární. Zemřel v Praze. Urna s jeho popelem je uložena na hronovském hřbitově. Zdroj: IC Hronov

Josef Škvorecký alias Danny Smiřický

(1924 - 2012)
Slavný spisovatel, nakladatel, autor románů, povídek, detektivních příběhů, filmový scenárista a překladatel anglo-americké literatury Josef Škvorecký se narodil v Náchodě. Otec byl bankovní úředník a náčelník místní sokolské organizace a správce sokolského kina. Když mladý Josef zdárně dokončil náchodské gymnázium, byl nasazen jako pomocný dělník v továrně Metallbauwerke Zimmermann und Schling v Náchodě a později v Novém Městě nad Metují. Ke konci války pak ještě pracoval v přádelně firmy Bartoň. Na univerzitu mohl nastoupit až po ukončení války, když byly vysoké školy znovu otevřeny. Nejprve krátce studoval na lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze a poté přestoupil na filozofickou fakultu – obor angličtina a filozofie. Po ukončení školy nastoupil v roce 1949 vojenskou službu, která se později odrazila i v jeho románu Tankový prapor. V roce 1968 odešel do Spojených států amerických a potom do kanadského Toronta, kde založil společně se svou manželkou, spisovatelkou Zdenou Salivarovou, exilové nakladatelství Publishers '68. Zde vydávali převážně původní českou beletrii autorů, kteří v Československu nesměli publikovat nebo žili v emigraci. Projít se Náchodem po stopách Dannyho Smiřického – Josefa Škvoreckého není velký problém, protože v prvním autorově vydaném románě, stěžejním díle Zbabělcích, jsou jednotlivá místa bez větších problémů identifikovatelná. Zdroj: IC Náchod

Egon Hostovský

(1908 – 1973)
Český spisovatel, jehož rodným městem je Hronov. Mezi nejznámější díla patří román Všeobecní spiknutí, který je částečně autobiografický. Hrdinou je spisovatel pocházející od Náchoda, který se při oslavě svých narozenin v New Yorku ve vzpomínkách vrací do (kraje) svého mládí.

Architekti

Dušan Samo Jurkovič

(1868 – 1947)
Slovenský představitel secesní architektury s velmi osobitým výtvarným stylem.V našem kraji navrhl Bartelmusovu vilu nedaleko lázní Rezek, rekonstruoval novoměstský zámek a bývalý mlýn Peklo. Podle jeho návrhu byla postavena Jiráskova chata na Dobrošově.

Kilián Ignác Dientzenhofer

(1689 – 1751)
Český architekt a stavitel německého původu, představitel vrcholného baroka a pátý syn stavitele Kryštofa Dientzenhofera, který se v Kladském pomezí podepsal pod nejednou stavbou. Mezi jeho díla patří benediktinský klášter v Broumově, tzv. broumovská skupina kostelů nebo také kostel sv. Jakuba Většího v Červeném Kostelci.

Jan Letzel

(1880 – 1925)
Náchodský rodák, český stavitel a architekt, který dlouhou dobu působil v Japonsku. V Hirošimě projektoval dům, který jako jediný v epicentru výbuchu přestál americký útok atomovou bombou. Dnes je po Janu Letzlovi pojmenována SPŠ a VOŠ stavební v Náchodě. Pohřben je ve svém rodišti.

Josef Gočár

(1880 – 1945)
Český architekt patřící k nejvýznamnějším českým architektům první poloviny 20. století. Jednou z jeho prvních realizací byl Wenkeův obchodní dům v Jaroměři, v němž se nyní nachází městské muzeum. Gočár je autorem také vnitřního vybavení, jako například skleněného „křišťálového“ lustru nebo černohnědých regálů.

Otakar Novotný

(1880 – 1959)
Přední český architekt, návrhář a profesor na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, který se zasloužil o budovu náchodské knihovny, nebo také o vilu Čerych v České Skalici stojící uprostřed rozlehlé zahrady, která místy přechází v anglický park.

Pavel Janák

(1882 – 1956)
Český architekt, designér a významný teoretik, který zanechal své stopy i v Kladském pomezí. Z jeho tvorby je to zejména budova spořitelny v Náchodě, Bartoňova vila zvaná Petrův dvůr a úpravy Bartoňova zámku v Novém Městě nad Metují.

Jindřich Freiwald

(1890 – 1945)
Hronovský rodák a významný český architekt. Projektoval Jiráskovo divadlo a budovu městské spořitelny v Hronově, českoskalický Husův sbor, budovy Městského úřadu v Červeném Kostelci a v České Skalici, Městské knihovny a Městského klubu v Novém Městě nad Metují a řadu dalších.

Malíři

Josef Šíma

(1891 – 1971)
Světově proslulý malíř narozený v Jaroměři, který většinu svého života působil ve Francii. Od roku 1920 patřil k zakládajícím členům skupiny Devětsil. Poslední jeho dílo před odjezdem do Francie byla scéna pro hru R. U. R. Karla Čapka.

Sochaři

Otakar Španiel

(1881 – 1955)
Jaroměřský rodák, významný český sochař, řezbář, medailér, profesor, který se během první republiky stal téměř oficiálním sochařem města Jaroměře. Vytvořil několik bust slavných osobností jako např. Aloise Jiráska, Bedřicha Smetany, Jaroslava Vrchlického a dalších. Jeho významným dílem je pomník Tomáše Garrigue Masaryka stojící na Hradčanském náměstí v Praze.

Josef Wagner

(1901 – 1957)
Jedna z nejosobitějších postav českého sochařství, jehož rodné město je Jaroměř. Mezi jeho významná díla patří pomník J. Vrchlického na pražském Petříně či pomník A. Dvořáka před Rudolfinem. Opuková socha Karla IV. zdobí předsíň rektorátu Univerzity Karlovy.

Další slavné osobnosti

Josef Regner Havlovický

(1794 – 1852)
Havlovický rodák, který studoval v broumovském klášterním gymnáziu. Působil jako kaplan v Náchodě, hronovský farář a náchodský děkan. Byl jedním ze zakladatelů tzv. přádelních škol, založil školní knihovnu v Hronově a se svým přítelem Josefem Myslimírem Ludvíkem osázeli holé stráně pod náchodským zámkem v místech, kde jsou nyní Regnerovy sady.

Josef Myslimír Ludvík

(1796 – 1856)
Spisovatel, historik a římskokatolický kněz narozený v Dolanech u Jaroměře, který studoval na benediktinském gymnáziu v Broumově. Během svého života působil v různých místech Kladského pomezí jako kaplan náchodského zámku, poté jako farář na Boušíně a nakonec jako fundatista v Malé Skalici.

Josef Tichatschek

(1807 – 1886)
Německý operní pěvec, který se narodil v Teplicích nad Metují. Jeho rodný dům již dnes nestojí, v roce 1999 mu byl v centru rodného města odhalen pomník. Tichatschek hostoval na scénách po celé Evropě. Do jeho repertoáru patřila např. díla Vincenza Belliniho, Wolfganga Amadea Mozarta či Ludwiga van Beethovena.

Emerich Rath

(1883 – 1962)
Všestranný německý sportovec, který se ve čtyřech letech přistěhoval se svou rodinou do Broumova. V roce 1903 dostal od svého spolužáka, původem z Vídně, lyže a naučil se na nich sám jezdit. Byl jedním z prvních lyžařů v Čechách. Mimo to se během svého života věnoval i jiným sportům jako atletice, plavání, pozemnímu a lednímu hokeji, kanoistice a rychlobruslení.

Vratislav Blažek

(1925 – 1973)
Náchodský rodák, satirik, dramatik, prozaik a scenárista, který po roce 1968 emigroval do Německa. Během svého života se mimo jiné podílel na filmech Cirkus bude, Starci na chmelu nebo Světáci.

Miloš Forman

(1932)
Známý režisér, scenárista a herec českého původu, který nyní žije ve Spojených státech amerických. Ačkoliv se narodil v Čáslavi, nešťastné okolnosti ho během války zavedly do Náchoda k tatínkovým sourozencům, kde jako sirotek prožil část svého dětství. Během svého života režíroval mnoho známých filmů jako Lásky jedné plavovlásky nebo Hoří, má panenko a zahrál si i v několika filmech.