Asi jsem to já

To je název výstavy, ve které se pojí mládí, talent, elán, a hlavně chuť něco tvořit.

Pět studentů

4. ročníku oboru Grafický design ve Velkém Poříčí spojilo síly a společně se pustili do své první výstavy. Jak název sám napovídá sami se teprve hledají, a to jak v osobním, tak uměleckém životě. Každý však již nyní má svůj osobitý styl, který by vám rád, prostřednictvím této výstavy, představil.

Od 4. listopadu 2022 až do konce ledna 2023 můžete jejich díla vidět ve výstavní chodbě Jiráskova divadla (u balkonu) v Hronově. Prostor je přístupný vždy hodinu před představením (stejně tak o přestávkách ????) nebo kdykoli požádejte v Informačním centru a jeho obsluha Vás na výstavu zavede.

Slavnostní vernisáž se uskuteční ve čtvrtek 3. listopadu, od 17:00. Výstavu pořádá SPŠ Otty Wichterleho ve spolupráci Kulturním a informačním střediskem Hronov.

Srdečně zveme!

A kdo jsou oni mladí umělci?

Zuzka Fabiánová prožila své dětství v bezprostředním kontaktu s uměním a galeriemi. Do vlastní tvorby se pustila před pěti lety ve svých 14 letech. Ve své tvorbě se zaměřuje především na podkrkonošskou přírodu, prožitky aktuálního momentu a realistickou malbu s abstraktními prvky. Jejími vzory v uměleckém světě jsou Michael Rittstein, Tomáš Tichý či Gerhard Richter. A proč Zuzka maluje? „Myslím si, že je to jeden z nejkrásnějších způsobů, jak si užívat krás života.“

Kateřina Michalová se do umění zamilovala jako žačka Základní umělecké školy v Novém Městě n/M a její láska neustala. Dnes je jí 18 let, má ráda ilustrace, perokresbu, realistickou kresbu a malbu. Umění by se jednou chtěla věnovat profesionálně. A co se Káťa snaží svojí tvorbou vyjádřit? „Snažím se zachytit a vyjádřit realitu, která člověku dodává nějakou náladu“.

Victoriia Savchuk s malováním začala v šesti letech ve své rodné Ukrajině. Obor Grafický design ve Velkém Poříčí studuje od roku 2019 a jak sama říká, její malba je realistická. Obdivuje světové umělce jako je Mark Dargas či Henrik Aarrestad Uldalen. Její obraz nedávno ozdobil, v rámci předsednictví ČR Evropské unii, Lennonovu zeď v Praze. A co chce Victoriia zobrazovat? „Snažím se zobrazit své myšlenky a pocity v souvislosti s realitou světa“.

Beáta Rážová vzala svoji první pastelku do ruky ve třech letech a dosud ji nepustila. Nebylo tedy překvapením, že nastoupila do Základní umělecké školy Habrmanova v Hradci Králové. To, že je malování pro ni ten správný směr si však potvrdila až na střední škole ve Velkém Poříčí. Ve svých dílech stále hledá samu sebe, věří v proces tvorby a zkouší i experimentovat s různými technikami a materiály. Blízká je jí i konkretizace abstraktních pojmů. A co má Bety nejraději? „Nejraději mám stejně realismus, zachycení konkrétního výrazu nebo atmosféry“.

Tomáš Smíšek je bývalým studentem ZUŠ v Novém Městě n/M, kam se na doporučení učitelů přihlásil ve 12 letech. Jak se časem ukázalo, bylo to doporučení správné. Ve své tvorbě se odklání od tradiční kresby a malby a snaží se k ní přistupovat s alternativním pojetím. Inspirací se mu stala škola Bauhausu a Postmoderna s Konceptuálním uměním. A jak by Tomáš charakterizoval svou tvorbu? „Dělám špinavé umění, chci, aby divák pochopil, že se nebojím zašpinit si ruce“.

Délka akce: 30 minut