Národní park Stolové hory je jedním z nejmladších národních parků v Polsku. Byl založen v roce 1993, má rozlohu 6340 hektarů a zahrnuje horní a střední část Stolových hor a severozápadní část Levínských vrchů. Přes park vede klikatá silnice Cesta sta zatáček, spojující Kudowou-Zdrój a Radków, na opačných stranách pohoří. Nejvyššími vrchy Stolových hor jsou Velká Hejšovina-Szczeliniec Wielki (919 m) a Skalniak (915 m). V ochranném pásmu parku se nacházejí lázně Polanica-Zdrój, Duszniki-Zdrój a Kudowa-Zdrój.
Polské Stolové hory a česká Broumovská vrchovina, stejně jako polské pohoří Zaworów u Mieroszowa, tvoří jedno rozsáhlé pohoří. Název Stolové hory dokonale odpovídá jejich vzhledu. Charakteristickými prvky jsou rozsáhlé náhorní plošiny a nad nimi se zvedající strmé skalní bašty. Reliéf je zpestřen různými formami pískovcové eroze. Patří k nim hluboké pukliny, labyrinty, skalní bloky nebo jednotlivé skály neobvyklých tvarů.
Stolové hory jsou nazývané horami zrozenými z moře. Před miliony let byla jejich oblast zátokou rozsáhlého a mělkého moře. Řeky stékající z přilehlých pevninských oblastí ukládaly na jeho dno materiál a vytvářely postupné pískovcové stupně. Za svou současnou podobu vděčí Stolové hory poměrně mladým tektonickým pohybům a erozi, které pokračují dodnes.
Kromě Stolových hor jsou součástí parku také Levínské vrchy, navazující z jihozápadu, tvořené vyvřelými horninami.
V parku se nachází rozmanitá vegetace, z velké části přeměněná člověkem. Mezi nejzajímavější botanické stanoviště patří rašeliniště Wielkie Torfowisko Batorowskie, skalní vegetace a bažinaté louky s mnoha chráněnými druhy rostlin.
Na území parku žije mnoho druhů zvířat, větších i menších savců, ptáků, plazů, obojživelníků a hmyzu. Pro odborníky je velmi zajímavá fauna vázaná na sníh a pavoukovci z rašelinišť a vlhkých chladných pískovcových štěrbin.
Wielkie Torfowisko Batorowskie
Rašeliniště Wielkie Torfowisko Batorowskie se nachází v Národním parku Stolové hory a je přísně chráněnou oblastí. Má rozlohu 39,53 hektarů. Nachází se na trase Kręgielny Trakt v údolí potoka Czerwona Woda, v nadmořské výšce 705–715 m n. m. Jedná se o tzv. vrchovištní rašeliniště, tj. takové, které je napájeno výhradně dešťovou vodou, protože značná mocnost rašeliny znemožňuje zde rostoucím rostlinám přístup k podzemní vodě. V důsledku odvodňovacích prací provedených v této oblasti v 19. století a výsadby smrkových porostů byly narušeny přirozené procesy vodního koloběhu. Po vyhlášení ochrany rašeliniště se tyto nepříznivé změny zastavily. Rašeliniště zarůstá smrkovým a borovým lesem, ale rostou zde i typické rašeliništní rostliny: vrba laponská, plavuňka zaplavovaná, vřesovec čtyřřadý, rosnatky a ostřice, bříza pýřitá, borovice blatka a borovice lesní.
Přes rašeliniště nevede žádná turistická stezka. Jeho jihovýchodním okrajem prochází žlutá turistická trasa z Dusznik-Zdroje do Karłowa a zelená cyklotrasa z Batorówku do Karłowa, zatímco na severozápadní straně vede po značce Kręgielny Trakt turistická a cyklistická trasa.
Małe Torfowisko Batorowskie
Rašeliniště Małe Torfowisko Batorowskie je pozůstatkem dřívějších rozsáhlých rašelinišť v této oblasti. Nachází se v Národním parku Stolové hory a má rozlohu 4,5 hektaru. Jeho východním okrajem prochází cesta Kręgielny Trakt, proto je pro turisty snadno dostupné. Dnes už to není typické rašeliniště, ale středně velká lesní mýtina, porostlá loukami a ostřicemi, mezi nimiž se vyskytují i vzácné a cenné druhy rostlin, například orchideje, arnika horská a hadí jazyk obecný. Je to také atraktivní oblast pro četné druhy živočichů, ale k jejich setkání je nejlepší vyrazit na ranní procházku. Podél celého Traktu jsou nyní umístěny naučné tabule popisující jednotlivé ekosystémy a jejich obyvatele.
Vodopády Pośny
Na horské říčce Pośna stékající ze svahů Stolových hor, pod skalním útvarem Skalne Wrota v nadmořské výšce 550 metrů, se ve skalnaté soutěsce nachází řada malých vodopádů. Jejich charakteristické vertikální prahy vznikly působením ledovce a erozními procesy. Vodopády jsou přísně chráněným územím o rozloze 3,89 hektaru. Přírodě blízké lesy tvoří bučiny s příměsí jilmu, javoru a jedle.
Zajímavé jsou také pozůstatky někdejší turistické vybavenosti kolem vodopádů vzniklé v době, kdy tato lokalita byla považována za ideální místo pro romantické výlety. Do dnešních dnů se zachovaly do skály vytesané schody a lavičky, rozcestníky, kamenná mísa kašny, zbytky pokladničky a pamětní deska turistických nadšenců.
Po vybudování vodní nádrže v Radkowě hladina vody v potoce výrazně poklesla, takže tyto malebné kaskády je nejlépe navštívit na jaře, když taje sníh, nebo po vydatných deštích. Nejkratší trasa k vodopádům a Skalním vratům vede od parkoviště Silnice sta zatáček ze směru od Radkowa, ale můžete se vydat i na o něco delší výlet po žluté značce ze směru od Pasterky nebo Radkowa, případně si udělat malý okruh z Karłowa.
Mizející louka
Niknąca Łąka (Mizející louka) je lesem zarůstající mýtina v Národním parku Stolové hory mezi trasou Praski Trakt a Krzywa Droga. Leží v nadmořské výšce 720 m v údolí Červené vody, severně od rašeliniště Wielkie Torfowisko Batorowskie. Mýtina zde vznikla na mokřadu, který se vyvinul v oblasti se ztíženým odtokem vody z intenzívních dešťových srážek. V současné době se jedná o území zarostlé chudou slatinnou a luční vegetací, jejímiž charakteristickými složkami jsou mechy a rašeliníky, tvořící husté vyvýšené trsy nebo společenstva zamokřených dolíků. Nejohroženějším druhem z cévnatých rostlin na rašeliništi je borovice kleč.
Na mýtině se nachází početná populace smrku, který byl zde uměle vysazen na přelomu 19. a 20. století po odvodnění oblasti. V té době začalo rašeliniště degradovat a zmenšovat se. V současné době jsou přijímána opatření na záchranu rašeliniště a jeho biologické rozmanitosti, ale pokles srážkových úhrnů v posledních letech a zvýšení průměrné teploty vzduchu tento úkol ztěžují.
Lokalitou prochází žlutá turistická trasa z Batorova přes Skalne Grzyby ve směru k útvaru Narożnik a také 400 m dlouhá naučná stezka, která přibližuje vznik vrchoviště a jeho strukturu.
Do rezervace se nejsnáze dostanete po zelené značce z velkého lesního parkoviště u silnice 100 zatáček mezi Karłowem a Radkowem nebo po delší červené značce z dalšího parkoviště na křižovatce silnice 100 zatáček a cesty Krzywa Droga.
Pokračovat ve čtení
