Kladské pomezí logo Kladské pomezí turistická oblast

Čapkovy pohádky v Kladském pomezí

06. 04. 2021

  • Čapkovy pohádky v Kladském pomezí
Karel a Josef Čapkovi patří mezi naše nejvýznamnější umělce, kteří v rámci své tvorby nezůstali věrni jen jednom stylu. Jejich pohádky pro děti jsou spojené s Kladským pomezím, kde vyrůstali.

„To já jsem měl taky zajímavý lékařský případ (…) U nás v Úpě za havlovickou lávkou, v kořání vrb a olší žil starý vodník, Joudal se jmenoval; byl to takový mrzout, neruda, kakabus a bručoun, někdy dělal povodně a občas i topil děti, když se koupaly; zkrátka, lidé ho v té řece neradi viděli.“

Takto začíná Případ s havlovickým vodníkem patřící do souboru Devatera pohádek, které Karel (s drobnou pomocí Josefa v podobě jednoho příběhu) napsal. Joudal se v něm na základě rady doktora usadil v Piešťanech, kde objevil horký pramen a vyléčil s ním své revma. Dneska už se tak do Havlovic nemusíme bát jet. Vodníka zde potkáme jen při konání pravidelného Havlovického poháru (HAPO) či jiných slavnostních událostech. Dušičky už ale do hrníčku nesbírá. 

Proto se také můžeme bez obav vydat k řece Úpě. V její blízkosti nalezneme havlovický všesportovní areál, který je jako stvořený pro rodinnou zábavu. Nabízí dráhy s doskočištěm, fotbalové hřiště, ruské kuželky, stolní tenis, minigolf, plážový volejbal a víceúčelové kurty. K dispozici jsou šatny, parkoviště a stojany na kola.

V Havlovicích můžeme rovněž navštívit „České Pompeje“, gotický hrad Vízmburk. Své přízvisko dostal proto, že byl po staletí pohřben v zemi a teprve několik posledních dekád je obnovován Sdružením pro Vízmburk, o.s.

Dopisy z Úpice

„Pošta je místo tajemné a mocné. A pak, děti, kdopak kdy viděl, co se děje na poště v noci, když je zavřená?“

Tento úryvek z Pošťácké pohádky názorně prezentuje, jak bohatou měl Karel Čapek fantazii. I všední místa mu připadala magická. Poštu, v níž v pohádce pracuje pošťák Kolbaba, nalezneme na náměstí v Úpici. Určitě i zde se občas nalezne nějaký dopis, který se nedaří doručit. Chudák pošťák Kolbaba musel v pohádce prochodit řadu měst a obcí, kromě Úpice například i Hronov, Trutnov a Turnov, aby našel tu správnou Mařenku čekající na psaní od šoféra Frantíka. Zároveň si během všeho toho cestování uvědomil, jak je u nás krásně. 

Sourozenci Čapkovi vyrůstali jen kousek od Kolbabovy pošty. Domovem jim byla vila, kde se dnes nachází policejní stanice. V tatínkem milované zahradě se schovávali ve větvích jasanu a dorozumívali se vlastním indiánským jazykem. Dnes už zde zahradu nenajdeme, ale do objektu se lze po zazvonění dostat i bez toho, že bychom byli Lotrandové.

Pod dubem, za dubem

„Tak tedy je tomu už nesmírně dávno, co na horách Brendách panoval slavný a zlý loupežník Lotrando, mordýř ze všech nejukrutnější, se svými jednadvaceti pacholky, padesáti zloději, třiceti zlodějíčky a dvěma sty pomocníky, pašeráky a přechovávači. Tak ten Lotrando vám číhal u silnice třeba k Poříčí nebo ke Kostelci nebo i k Hronovu, až kolem pojede nějaký ten forman, kupec, žid nebo rytíř na koni; pak na něj zařval, vystoup a obral ho o všecko, a to ještě ten potrefený mohl být rád, že ho Lotrando nezapíchl, nezastřelil nebo nepověsil na stromě.“

Obávaný loupežník skutečně v Brendách (neboli Jestřebích horách) žil. Lotrandovu sluj nalezneme kousek od rozhledny Žaltman v Malých Svatoňovicích. Karel Čapek si ovšem jméno známého loupežníka upravil. Ve skutečnosti se mu říkalo Sandman a v kraji se usadil v 16. stoleti. Na Panské cestě číhal pod dubem i za dubem a přepadal kupce jedoucí z Červeného Kostelce do Trutnova.

Jakoukoliv zmínku o Zubejdě bychom tu hledali ovšem hledali marně. Přitom ji milovníci filmových pohádek mají se slavným loupežníkem neoddělitelně spojenou. Ve skutečnosti ale snímek Lotrando a Zubejda (1996) Zdeňka Svěráka a Karla Smyczka šikovně využil motivů ze dvou příběhů od Karla Čapka.

Když už se pojedeme podívat k Lotrandově sluji, neměli bychom minout ani Muzeum bratří Čapků v Malých Svatoňovicích. Právě v tomto domě se totiž 9. ledna 1890 Karel Čapek narodil. V současné době zde nalezneme expozici, která zahrnuje publikační činnost, korespondenci, rodinné fotografie a dobové dokumenty týkající se Karla a sbírku dvaceti olejomaleb, kreseb a grafik jeho bratra Josefa. 

Oba sourozence můžeme v podobě sochy spatřit v blízkém parku. Zde se nalézají i interaktivní tabule s Pejskem a Kočičkou. Před časem přibyla nová zastavení v horní části parku, kde se začteme do Pošťácké pohádky a zdoláme cestu pana pošťáka Kolbaby s psaníčkem bez adresy. Můžeme se nechat přenést na policejní stanici Velkou policejní pohádkou a vyfotit se se strážníkem Trutinou jako sedmá hlava draka Aminy nebo si zahrát loupežnické piškvorky u Druhé loupežnické pohádky. Vše je pochopitelně určeno nejen pro děti, ale také hravé dospělé.

Král tuláků

Naše putování Čapkovým krajem je skoro u konce. Ačkoliv máme v nohách nachozené kilometry, jen sotva se vyrovnáme hrdinovi slavné Tulácké pohádky.

„Ale o tom jsem nechtěl dnes povídat, nýbrž o tulákovi, který se jmenoval František Král. Tak ten tulák chodil po celém světě; byl až v Trutnově, kde jsou už Němci, a v Hradci Králové, a ve Skalici, a dokonce až ve Vodolově a Maršově a jiných dalekých městech celého světa. Jeden čas sloužil také u mého dědečka na Žernově, ale to víte, tulák je tulák; sebral svůj raneček a šel zase dál, do Starkoče nebo na který kraj světa, a zas po něm nebylo vidu ani slechu; taková to byla neposedná krev.“

A nesmíme také zapomenout na hrdinu Pohádky psí. „Voříšek, řekl by vám každý, to je přece ten pejsek, co sedá na kozlíku vedle starého Šulitky a kouká, jako by řídil celý vůz; a když to jde do kopce nějak pomaličku, začne vám štěkat, a hned se kola zatočí rychleji, Šulitka zapráská, Ferda i Žanka, totiž to oba koně našeho dědečka, zaberou, a teď celý vůz slavně běží do vsi a vytřásá ze sebe samou krásnou vůni božího daru.”  

O jeho dobrodružství se Šulitkou a vílami se více dozvíte na Stezce pejska Voříška, která vede z Hronova do Vysoké Srbské. Odměnou na konci výletu vám může být pohled z nové rozhledny ve zmíněné obci. Stojí za to. 

A nezapomeňte, že vše, co jste chtěli vědět o rodině Čapkových a báli jste se zeptat, naleznete na www.karelcapek.cz