Kladské pomezí – krajina výhledů
10. 02. 2023
Rozmanitá zvlněná krajina česko-polského pohraničí je jako stvořená k dalekým výhledům, proto není divu, že na jejím území najdeme pěknou řádku rozhleden. Vystoupejte na některou z nich a užijte si dechberoucí pohledy z ptačí perspektivy. Většina je přístupná celoročně bez omezení.Pomyslnou královnou mezi rozhlednami Kladského pomezí je Jiráskova turistická chata na Dobrošově, která v letošním roce slaví 100 let své existence. Romantická stavba byla postavena podle návrhu slovenského architekta Dušana Jurkoviče a nese jméno slavného spisovatele a hronovského rodáka Aloise Jiráska. Přístupná je v rámci otevírací doby zdejší restaurace a vstup je zpoplatněn.
Jiráskova chata na Dobrošově, foto Tomáš Menec V roce 2009 byla veřejnosti otevřena
rozhledna Sendraž, která zároveň slouží jako telekomunikační věž. Nachází se na
modré turistické trase ze Sendraže do Pekla. Hned tři rozhledny byly vybudovány
v letech 2014-2015 v rámci největšího investičního projektu z přeshraniční
spolupráce, který destinační společnost Kladské pomezí ve své pětadvacetileté historii
realizovala. Jedná se o rozhlednu Na Signálu v obci Horní Radechová, Čáp v
Teplických skalách a Žernov ve stejnojmenném městysi poblíž Babiččina údolí. Ve
stejné době vznikla i Slavětínská rozhledna na Markoušovickém hřebeni v
Jestřebích horách, jejímž investorem jsou Lesy ČR.
Rozhledna Na Signálu, foto Tomáš Menec Od roku 2020 mohou turisté vystoupat
na další dvě vyhlídková místa. Na nejvyšším vrcholu Jestřebích hor byla
vztyčena rozhledna Žaltman, která nahradila původní nižší stavbu z roku 1967, a
nad obcí Vysoká Srbská vyrostla nová rozhledna Na Větrné horce. Ta je součástí
přeshraničního projektu Euroregionu Glacensis: Česko-polská Hřebenovka.
Rozhledna Žaltman, foto Ctibor Košťál Kdo
by si chtěl kromě výhledů užít i trochu historie, může v turistické sezóně
vystoupat na ochozy zámeckých věží v Novém Městě nad Metují a v Náchodě. Před
jejich návštěvou si však nezapomeňte koupit platnou vstupenku a pohlídejte si
otevírací dobu obou objektů.
Věž Máselnice, foto Tomáš Menec