Kladské pomezí logo Kladské pomezí turistická oblast

Putování za filmovou Boženou

02. 02. 2021

  • Putování za filmovou Boženou
V lednu 2021 se ve vysílání České televize objevil čtyřdílný seriál mapující život naší nejslavnější spisovatelky. Některé scény se natáčely i v jejím rodném kraji – Kladském pomezí.

Dnešní výlet bude trochu jiný. Podíváme se na místa, kde filmaři za pomoci všech dostupných prostředků znovu oživili atmosféru první poloviny 19. století. Seriálové zpracování života Boženy Němcové i její rodiny místo laskavé nostalgie přibližuje realitu dobových společenských poměrů a kulisy našeho kraje mu posloužily k větší autentičnosti.

Hned na začátku prvního dílu se podíváme do místa, kde Barunka Panklová prožila své dětství a dospívání. Kousek od Viktorčina splavu v Babiččině údolí můžeme spatřit velký košatý strom. Právě na něj si vylezla filmová Barunka (Anna Kameníková), aby zde mohla nerušeně číst Utrpení mladého Werthera od Johanna Wolfganga von Goethe. Knihu jí půjčil písař kněžny Zaháňské, jehož se později naše hrdinka (neúspěšně) pokusí přimět, aby jí pomohl s útěkem.

Právě k tomuto stromu přijede také Josef Němec, kterému byla rodiči nabídnuta za manželku. Barunka k němu sleze a poví, že si ho vezme, pokud jí nebude nikdy nic přikazovat, nechá ji číst knížky a bude s ní chodit do společnosti.

Toto místo má ve vzpomínkách seriálové Boženy vskutku klíčové postavení. Vzpomene si na něj rovněž v dospělosti, když se navzdory všem finančním i osobním problémům odhodlá k napsání svého první románu. Spolu se čtením na velkém stromě se jí vybaví kněžna Zaháňská, život s rodiči i psi Sultán s Tyrlem. Vzápětí napíše na první list „Babička“ a pustí se do práce na svém nejznámějším díle.

Přestože řada dalších scén je zasazena do Ratibořic, natáčelo se ve skutečnosti jinde – zámek Opočno (hospodářský dům, kde bydleli Panklovi i interiéry sídla kněžny Zaháňské, masopustní slavnost) nebo u Zemské brány (Viktorčin splav). Důvodem byl příznivější stav budov i jejich větší fotogeničnost. „Kostelec u Náchoda“, kde manželé bydleli hned po svatbě, je ve skutečnosti západočeský Manětín.

Dalším bydlištěm jim byl Josefov, kde se také skutečně natáčelo několik scén. Pokud se vydáme do Zmítkovy ulice, ocitneme se u bývalé zbrojnice. Právě tady prochází Josef se svým kolegou a dělají namátkovou kontrolu kolemjdoucího. Dva opilí vojáci sledují jejich počínání a jeden z nich se začne do Josefa navážet a ponižovat ho. Němec se nechá vyprovokovat k útoku. Voják se ale stáhne a prohlásí, že si nenechá jeho drzost pro sebe. Josef je potrestán dočasným zastavením platu. Rodina se poprvé (a zdaleka ne naposled) ocitne v kritické finanční situaci.

Kousek odsud, v Jaroměři, se natáčela scéna, kdy Josef vychází se svým kolegou Kirschnerem ze sídla celního úřadu. Překvapivě je ale v seriálu použita až v momentě, kdy se děj přenesl do Domažlic. Falešný celní úřad si můžeme prohlédnout při procházce náměstím Československé armády, má číslo popisné 59 a nepřehlédnutelný je zásluhou svého historického balkonu.

Pokud se od tohoto domu vydáme směrem ke kostelu sv. Mikuláše, můžeme rozpoznat místo natáčení pohřbu, kterého se manželé Němcovi zúčastnili. Lucerny a stánek s preclíky zde budeme hledat marně. Přesto pravděpodobně v těchto místech je natočena scéna, ve které se Božena Němcová (Aňa Geisslerová) postaví do cesty kočáru s koňmi a pronese, že „kůň na člověka nestoupne“.

Trocha Chodska v Kladském pomezí

Jak je patrné, filmařům nejde o autentičnost místní, ale spíš estetickou. Proto si krásné náměstí v Novém Městě nad Metují vybrali pro natáčení dvou scén, jež jsou v seriálu zasazeny do Domažlic. Božena Němcová zde potká matky svých svěřenkyň a dotazuje se, proč k ní nepřišly na vyučování. Ženy pobouřeně odpoví, že je neděle a mají tak být v kostele a věnovat se domácím pracem. Mezi oběma stranami dojde k ostré výměně názorů na úlohu dívek ve společnosti. Pokud bychom se na místo oné rozmíšky chtěli podívat, stačí se vydat k podloubí u novoměstského kostela Nejsvětější Trojice.

Další scéna souvisí s potlačeným Pražským povstáním (1848), které citelně zasáhlo vlastenecké cítění manželů Němcových. Pryč byla naděje na rovnoprávnost českého a německého obyvatelstva v rámci rakouské monarchie. Josef se přesto rozhodne vzít čamaru, slavnostní slovanský oblek a vydá se s ním na „korzo“ podloubím. Proněmecky smýšlející obyvatelstvo Domažlic na něj hledí s pobouřením. U domu čp. 1232 (dnes drogerie) ho zastaví vrchní komisař z celního úřadu a řekne mu, že pokud čamaru nesundá, má v Čechách utrum. Josef se brání, že svou práci dělá dobře a nevzdá se kvůli ní svých ideálů. Zažádá si o přeložení do Uher.

Tímto by zdánlivě mohlo povídání o seriálu Božena končit, ale hodí se připomenout ještě pár dalších zajímavostí souvisejících s naším regionem. V prvním díle můžeme vidět členy Folklorního souboru Barunka Česká Skalice, kteří jako hudebníci doprovází Masopustní slavnost. Jedna ze členek zavazuje Josefovi šátek přes oči, když má za úkol poslepu rozbít nádobu s ostatky kohouta. Napětí umocňuje bubnování, jež obstaral rovněž jeden ze členů folklorního souboru.

  Mezi další otisky Kladského pomezí v seriálu Božena patří i zmínky hrdinky o rodném kraji. V dopise si např. pochvaluje bydlení v „Kostelci u Náchoda s krásným výhledem na hřbitov“. Na vlasteneckém plese slibuje svému nakladateli, že mu dodá pohádky „od nás z Náchodska“. Při procházce s mladým malířem Gustavem si oba vzpomenou na pověst o Devíti křížích a Heřmanovi z Vízmburku.

Takových příkladů bychom jako správní regionální patrioti našli v seriálu jistě ještě více. Důležité je ale především uvědomit si, že vzpomínky na nejslavnější českou spisovatelku jsou díky oněm místům, kde strávila dětství i první roky manželského života, stále živé. Připomínáme je také na našem webu www.kladskepomezi.cz/bozenanemcova spolu s dalšími zajímavostmi o Boženě Němcové.

Text: Jiří Švanda
Foto: Tomáš Menec a archiv ČT