Putování za studánkami

Jsou malé, často maskované za větvemi stromů, ale přesto důležité pro faunu Kladského pomezí. Řeč je o studánkách, za kterými se vydáme v dnešním výletu.

Začneme v Havlovicích, jejichž patronem je vodník. Pokud vyrazíme od zříceniny hradu Vízmburk po žluté turistické značce, nalezneme studánku V Potůčkách (GPS N 50°29'06.24" E 16°03'27.54"). Velmi vydatný zdroj vody vyvěrá v prudkém svahu. Otestovat své smysly (především zrak a sluch) můžeme u rybníku Jindra. Nedaleko kříže u silnice se nachází dobře maskovaná studánka. Stačí ale naslouchat a ozve se slabý průtok vody cca 20 metrů od rybníku. Přiblížit se k němu můžete také za použití GPS souřadnic N 50°28'56.31" E 16°02'25.86".

            V Červeném Kostelci se s vodníky můžete setkat v létě v okolí rybníku Brodský. A rovněž oni si na nedostatek vody ve svém království nemohou stěžovat. Kupříkladu Hadí studánka připomíná pověst o boji s ohromnou hadí příšerou právě na tomto místě. Tento příběh si také vyslechli účastníci křtu obnovené studánky, který se odehrál v červnu roku 2018. Pramen se nalézá v lesíku Občina (GPS N 50°28'14.85" E 16°05'49.28") a vede k němu cyklotrasa č. 4095. Studánka Pod myslivnou (GPS N 50°28'14.27" E 16°05'16.72") se nachází, jak název napovídá, v místě kde kdysi sídlili strážci lesa. Dnes už je opuštěná a jen laně prý sem chodí pít.

            Ještě jednu studánku spojenou s lidovými vyprávěním bychom v Červeném Kostelci nalezli. Roudenka (GPS N 50°28'02.02" E 16°05'09.06") dostala své jméno po víle, která se schovala pod zem, aby zde plakala kvůli nešťastné lásce. Pramenu se proto přezdívá „Roudenčiny slzy lásky“. Snad proto je v ní vody sotva na namočení rukou.

            Pravděpodobně nejznámější studánku Kladského pomezí nalezneme v Malých Svatoňovicích. Přímo na náměstí Karla Čapka je v blízkosti kostela Panny Marie studniční kaple se zdrojem pitné a léčivé vody. Obdivovat můžeme rovněž mozaiku znázorňující světici i s jejím malým synem Ježíškem.  Co do popularity konkuruje malosvatoňovické studánce bezesporu ta, která se nachází ve Zbečníku u Hronova. Dostaneme se k ní po modré turistické značce, která nás povede přes Maternici. Skalákovu studánku (GPS N 50°29'30.47" E 16°08'41.28") je opravdu těžké přehlédnout. Samotný pramen je chráněn dřevěnou stříškou a v jeho okolí se nachází svaté obrázky a kříže. Ty zde přibyly jako poděkování za vyléčení. Obyvatelé Zbečníka a okolních obcí totiž věřili, že voda ze studánky je zbaví cholery i jiných vážných nemocí. Zda voda skutečně pomáhala, nebo šlo spíš o homeopatikum, můžeme dnes pouze spekulovat.

            Jednu ze studánek v našem kraji proslavila také Božena Němcové ve své Babičce. Boušínská studánka prý svou léčivou vodou zázračně uzdravila hluchoněmou dívku. Nalézá se ve Slatině nad Úpou, kousek od boušínského kostela Navštívení Panny Marie (GPS N 50°27'27.24" E 16°03'25.36"). Jako orientační bod poslouží i sousedící kaplička.

            A co takhle něco ostřejšího? Zamíříme do Třtic mezi Studnicí a Žernovem. Zde se nachází zastřešená studánka Ostrá voda (GPS N 50°25'36.12" E 16°04'31.80"). Svůj název dostala podle vysokého obsahu železa, který přispívá ke specifické chuti vody. Není vhodná pro kojence, ale unavený turista či cyklista se jí příjemně osvěží.

            Trochu jiný typ studánky nalezneme u náchodského pivovaru. Pokud se vydáme po modré turistické značce, uvidíme po pravé straně kamennou zídku s lavičkou. Pivovar používal asi do roku 1960 vlastní vodovod se studněmi v Montaci. Do tohoto místa byl vyveden přepad od vodojemu, voda tekla jen když byl pivovarský vodojem plný. Dnes už je studánka vyschlá, ale jde o pěkné zátiší a je zde možné posedět při cestě do lesoparku Montace.  V Novém Městě nad Metují nalezneme studánek hned několik. Zajímavou historii má ta v areálu bývalých lázní Rezek. První písemná zmínka o studánce pochází již z roku 1610. Toto místo si oblíbila zbožná žena hejtmana zdejšího panství Františka Göstlová. Oba manželé se rozhodli postavit zde kapli a zasvětit ji sv. Barboře. V celém kraji se rozšířila víra ve velkou léčivou moc vody. Lidé kapličku houfně navštěvovali a pili ze zřídla. Vystavět oltář a celou kapli přímo nad pramenem byl nápad paní Göstlové a nedala si ho vymluvit. Vlhkost systematicky ničila nádhernou výzdobu kaple. Kdyby byla stavba umístěna mimo pramen, mohla tu stále stát v celé své původní nádheře. Obdivovat zvenku ji ale můžeme i v současné době. Z historického centra k ní vede cesta po modré turistické značce. V Novém Městě nad Metují můžeme dále zavítat k Lesníkově studánce z roku 1919 (GPS N 50°20'22.39" E 16°10'44.12") nebo k Železovu prameni v Krčíně (GPS N 50°20'36.71" E 16°08'22.22").

            Co dodat na závěr? Studánek se zajímavou minulostí je všude kolem nás hodně, stačí se občas jen pořádně podívat, co se skrývá v houští.

Co je studánka? 
Jazyková příručka Ústavu pro jazyk český Akademie věd České republiky praví následující: Studánka, též svatyně, je stavebně upravený výtok vodního pramene, původně přírodního vývěru podzemní vody na zemský povrch, zpravidla upraveného k nabírání vody.

K největšímu rozmachu budování studánek došlo v první čtvrtině 20. století. Národopisec Václav Krolmus o nich napsal: „Studánky v Čechách jsou posvátná místa, světice a svěcenky slovou. Lid je čistí, k nim putuje, vodou se omejvá, v nemoci ji pije, u vod zkoušky dělají… Děvy studánky čistějí, když neprší, ke studánkám putujou a se modlejí, křížky, věnce do studní házejí… když lidé neduhy na těle mají, putují ke studánkám, v nichž se omývají, hlavu, oči, ruce, tělo, vlasy do vody házejí, neb hadry, klucky bílé na kámen a studánky takové, neb na stromy je zavěšují u studnic.“

V druhé polovině 20. století se hledání studánek věnoval intenzivně Eduard Ureš, našel a zdokumentoval jich přes tisíc. Dnes podobně obsáhlý přehled nalezneme na www.estudanky.eu