Kladské pomezí logo Kladské pomezí turistická oblast

Unikátní tajuplné podzemí s vůní havířiny

11. 06. 2021

  • Unikátní tajuplné podzemí s vůní havířiny

I my tvoříme příběh Kladského pomezí...

V katastru obce Jívka leží Měděný důl Bohumír, který vám odkryje nejen krásy a taje země, ale hlavně představí historii hornictví, těžby a náročnou práci horníků.

Kdy byl důl objeven?
Za zrod Měděného dolu Bohumír by se dal považovat okamžik, kdy byly v roce 1853 objeveny nazelenalé kameny, které byly po prozkoumání určeny jako měděná ruda. Tím se začalo v Jívce na Trutnovsku s těžbou a začal vznikat Měděný důl Bohumír. Těžba byla ukončena v roce 1959 a v roce 1965 byl důl po likvidaci zakonzervován. Kdy tedy došlo k tomu, že byl důl zpřístupněn veřejnosti?
Důl Bohumír se vlastně narodil dvakrát. Podruhé to bylo v roce 2015, kdy se dokončilo zpřístupnění části dolu veřejnosti a prohlídková trasa se začala provozovat jako turistická atraktivita. Znovuotevření dolu umožnil majitel areálu bývalého dolu – společnost GEMEC – UNION a.s. a její hlavní majitel ing. Zdeněk Adamec, který dlouhodobě pracoval na zachování a obnově hornických památek v celém regionu. Zdeněk Adamec byl celoživotně zapálený do hornictví. Hlubinné dobývání ložisek vystudoval, pracoval na dolech v OKD, působil na ministerstvu paliv a energetiky. Po roce 1991, kdy v České republice nastalo hromadné zavírání dolů, z ministerstva odešel a působil jako báňský podnikatel. K záchraně hornických památek v Podkrkonoší inicioval v roce 2003 založení obecně prospěšné společnosti Důl Jan Šverma, kterou od počátku jejího vzniku GEMEC – UNION a.s. finančně podporuje. Za svoji práci byl oceněn nejvýznamnější cenou v hornictví, medailí Jiřího Agricoly. Za celoživotní dílo pak obdržel in memoriam cenu Českého permona. Měděný důl Bohumír byl prohlášen za kulturní památku. Co se ještě od dob otevření veřejnosti změnilo?
Je to tak. Za kulturní památku byl důl prohlášen v roce 2016. A co se ještě změnilo? Díky evropským i národním dotacím se podařilo v dole vytvořit audiovizuální efekty včetně promítání důlních vypovídajících záběrů. Každoročně také organizujeme velkou dětskou akci s názvem Jak se peklo probouzí, na kterou se za našimi čerty sjíždí malí hříšníčci z celého kraje. Důl začal být v posledních letech opravdu vyhledávanou atraktivitou, která představuje historii hornictví, těžby i nelehkou práci horníků. Plánujete pro návštěvníky nějaké další zatraktivnění?
Do budoucna chceme získat další peníze a zpřístupnit nejatraktivnější část podzemí, a sice část hlavní úpadní, kterou se horníci dostávali na spodní patra, a k tomu ještě část prvního patra. Chceme řešit i zázemí pro turisty. Projekt, stavební povolení a souhlas majitele areálu máme, nyní musíme sehnat finance. Co je podle vás na tomto místě do nej?
Na západním úbočí Jestřebích hor od Hronova přes Bohdašín, Rtyni, Malé a Velké Svatoňovice až po Markoušovice, na východní od Jívky přes Radvanice, Slavětín, Chvaleč až Petříkovice byly od konce 16. století do roku 1990 vyraženy a vyhloubeny desítky štol a jam k těžbě černého uhlí a měděné rudy. Bohužel, jedinou podzemní dochovanou památkou na hornickou historii regionu zůstal právě Důl Bohumír. Jeho NEJ spočívá i v tom, že celé podzemí je zpřístupněno v „surovém“ stavu a všude je odkrytá geologie prvohorních sedimentů ložiska. Vše je navíc zajištěno tak, jak tomu bylo v době těžby, tedy dřevěnou výztuhou. Úplný TOP je určitě lezní oddělení ve větrací šachtě, kdy mají návštěvníci možnost vylézt na povrch země 15 metrů svisle po žebřících. Zároveň je skvělé, že velká část prohlídkové trasy dolu je přístupná i malým dětem a handicapovaným osobám. Důl nám představila jeho vedoucí Květa Jirmanová.