V Kladském pomezí žili či tvořili také významní architekti, malíři, sochaři a další slavné osobnosti.
(1868 – 1947)
Slovenský
představitel secesní architektury s velmi osobitým výtvarným stylem.V našem
kraji navrhl Bartelmusovu vilu nedaleko lázní Rezek, rekonstruoval novoměstský zámek a bývalý mlýn Peklo.
Podle jeho návrhu byla postavena Jiráskova chata na Dobrošově.
(1880 – 1925)
Náchodský rodák,
český stavitel a architekt, který dlouhou dobu působil v Japonsku. V Hirošimě
projektoval dům, který jako jediný v epicentru výbuchu přestál americký útok
atomovou bombou. Dnes je po Janu Letzlovi pojmenována SPŠ a VOŠ stavební
v Náchodě.
Pohřben je ve svém rodišti.
(1880 – 1945)
Český architekt
patřící k nejvýznamnějším českým architektům první poloviny 20. století. Jednou
z jeho prvních realizací byl Wenkeův obchodní dům v Jaroměři,
v němž se nyní nachází městské muzeum. Gočár je autorem také vnitřního vybavení, jako například
skleněného „křišťálového“ lustru nebo černohnědých regálů.
(1880 – 1959)
Přední český
architekt, návrhář a profesor na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, který
se zasloužil o budovu náchodské knihovny, nebo také o vilu Čerych v České Skalici stojící uprostřed rozlehlé
zahrady, která místy přechází v anglický park.
(1882 – 1956)
Český architekt,
designér a významný teoretik, který zanechal své stopy i v Kladském pomezí. Z
jeho tvorby je to zejména budova spořitelny v Náchodě,
Bartoňova vila zvaná Petrův dvůr a úpravy Bartoňova zámku v Novém Městě nad Metují.
(1890 – 1945)
Hronovský rodák a
významný český architekt. Projektoval Jiráskovo divadlo a budovu městské
spořitelny v Hronově,
českoskalický Husův sbor, budovy Městského úřadu v Červeném Kostelci a v České Skalici, Městské knihovny a Městského klubu v Novém Městě nad Metují a řadu dalších.
(1891 – 1971)
Světově proslulý
malíř narozený v Jaroměři,
který většinu svého života působil ve Francii. Od roku 1920 patřil k
zakládajícím členům skupiny Devětsil. Poslední jeho dílo před odjezdem do
Francie byla scéna pro hru R. U. R. Karla Čapka.
(1881 – 1955)
Jaroměřský rodák,
významný český sochař, řezbář, medailér, profesor, který se během první
republiky stal téměř oficiálním sochařem města Jaroměře.
Vytvořil několik bust slavných osobností jako např. Aloise Jiráska, Bedřicha
Smetany, Jaroslava Vrchlického a dalších. Jeho významným dílem je pomník Tomáše
Garrigue Masaryka stojící na Hradčanském náměstí v Praze.
(1901 – 1957)
Jedna z
nejosobitějších postav českého sochařství, jehož rodné město je Jaroměř.
Mezi jeho významná díla patří pomník J. Vrchlického na pražském Petříně či
pomník A. Dvořáka před Rudolfinem. Opuková socha Karla IV. zdobí předsíň
rektorátu Univerzity Karlovy.
(1794 – 1852)
Havlovický rodák,
který studoval v broumovském klášterním gymnáziu. Působil jako kaplan v
Náchodě, hronovský farář a náchodský děkan. Byl jedním ze zakladatelů tzv.
přádelních škol, založil školní knihovnu v Hronově a se svým přítelem Josefem
Myslimírem Ludvíkem osázeli holé stráně pod náchodským zámkem v místech, kde jsou nyní
Regnerovy sady.
(1796 – 1856)
Spisovatel,
historik a římskokatolický kněz narozený v Dolanech u Jaroměře, který studoval
na benediktinském gymnáziu v Broumově. Během svého života působil v různých
místech Kladského pomezí jako kaplan náchodského zámku, poté jako farář na Boušíně a nakonec jako fundatista v Malé
Skalici.
(1824 – 1884)
Ačkoliv se významný hudební skladatel narodil v Litomyšli, měl velmi
blízký vztah k našemu regionu. Do Litomyšle se jeho rodiče přestěhovali z Nového
Města nad Metují, kde Bedřichův otec sládkoval v panském pivovaru. V jinošském věku sem velmi rád jezdil za
příbuznými, a dokonce se tu i zamiloval do sestřenice Louisy, pro kterou složil
Louisinu polku. V roce 1840 tu strávil celé prázdniny. Z jeho deníku
víme, že rád podnikal výlety po našem kraji, či tancoval na Jiřinkovém plese v České
Skalici. Jako vzpomínku na ples složil Jiřinkovou polku. Další skladba spjatá s naším
regionem „Upomínka na Nové Město nad Metují“ se bohužel nedochovala.
(1925 – 1973)
Náchodský rodák,
satirik, dramatik, prozaik a scenárista, který po roce 1968 emigroval do
Německa. Během svého života se mimo jiné podílel na filmech Cirkus bude, Starci
na chmelu nebo Světáci.